Klinika dodýchala, ale…

Především se omlouvám všem, kdo zde čekali nějakou reportáž z udatné, leč nakonec marné, obrany Kliniky před exekutorem a jím najatou policií jednajícími v zájmu neméně udatných správců kolejnic (Správy železniční dopravní cesty), kteří ten barák získali i přesto, že k němu žádné koleje nevedou. Dokonce ani tramvajové (které mají v Práglu stejný rozchod jako většina železniční sítě, tj- 1435 mm). Ačkoliv jinak železnice patří k mým oblíbeným způsobům dopravy, zrovna toto (nejen toto) budu „soudruhům“ ze SŽDC vyčítat. Nicméně Kliniku jsem nebránil, z Práglu nejsa a v rachotě se tou dobou nacházeje.

Takže čekejte pokec nudný, neakční a víceméně teoretický.

Klinika musí dýchat – to bylo heslo kolektivu, který před více než čtyřmi roky  obsadil dlouhá léta (od roku 2009) nevyužívanou budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze na Žižkově. Pak byla vyklizena – a pak zase obsazena, nějakou dobu dokonce zcela legálně (březen 2015 až březen 2016 ) a oficiálně.

To, že se blíží vyklizení, lidé z Kliniky museli vědět. Ostatně to na svém webu píšou. A asi měli počítat s tím že vzdorovat případnému pokusu o vyklizení nebude mít moc šancí na úspěch. A mít připraven nějaký „plán B“.

S tím prvním asi počítali – museli počítat. Vždyť všechna jednání, soudní i jiná, končila v jejich neprospěch. A tak některé aktivity přenesli i jinam. Mám na mysli například projekt Svobodná knihovna, který začal na nedalekém Salé, nějakou dobu měl pobočku i na Klinice, ale pak se asi přesunul.
A myslím, že v době, kdy bylo známo očekávané datum úředního vyklizení, jistě sami část vybavení přestěhovali jinam; je totiž známo, že při podobných střetech (aktivisté z Kliniky mluvili o nenásilném odporu – to ale neznamená, že se násilí nedopustí druhá strana) může některý majetek přijít k úhoně. Vzpomínám si, jak mi jeden z tehdejších obyvatel vily Milady, když jsem tam byl na návštěvě, ukazoval diskety, „umně“ proražené snad nožem, snad něčím jiným, při prvním pokusu o vyklizení tohoto legendárního squatu v říjnu 1998 – ti, kdo zůstali na Miladě do jejího hořkého konce 30. řervna 2009, totéž prožili v ještě horší podobě. A koneckonců část věcí přišla k úhoně i tentokrát – věci, je kterých někdo staví barikády, to prostě nemají v životě lehké – bez ohledu na to, zda ty barikády stavějí squatteři nebo naopak ochranka, jež má za úkol ony aktivisty ze squatu vypudit. Nicméně se zdá, že ke škodám na majetku squatterů došlo v míře menší než třeba 30. června 2009 při vraždění (jinak se ta brutalita nazvat asi nedá) vily Milady.
Možná lze litovat, že obyvatelé Kliniky nestihli Správě železniční dopravní cesty před vyklizením umýt nádobí, aby si tam její úředníci mohli hned po převzetí baráku uvařit obědy v čistých kastrolech. 🙂 Ale to „klinikářům“ těžko vyčítat – sama SŽDC jim totiž tento úkol ztížila tím, že jim už v polovině března 2017 nechali zastavit přívod vody. Takže, milí železní drážníci, máte, co jste chtěli.

Zda měli aktivisté z Kliniky „plán B“, nevím. (Jisté ale je, že jakožto správní squatteři museli aspoň symbolickým odporem „zachovat dekórum“, nemělo-li se říkat, že dali režimu Kliniku jen tak zadara.) Pokud ano, zda byl nějak podrobněji rozpracovaný – či jen letmo načrtnutý. Nevíme, zda se pokusí zasquatovat, případně zda se pokusí najít provizorní prostory „legálního charakteru“ v nějaké budově, kterou později čeká rekonstrukce, v současném stavu je komerčně nepronajatelná, nicméně k aktivitám,jež vyvíjejí „klinikáři“, postačí. Protože jakkoli ve svém letáčku mají i odpověď na otázku „Proč si tedy něco nekoupíte?“, někdy prostory za únosnou cenu aspoň na nějakou tu chvíli získat lze. Ale to ukáže čas.

Jedno však považuji za jasné: mohou si něco zasquatovat (v dnešní době nejisté, ale krásně romanticky revolučně zásadové), mohou si něco najmout (zde je větší míra jistoty, ale něco to stojí a někdy to může zavánět „kolaborací s mocí“), ale asi to nejhorší, co by mohli udělat, je hodit flintu do žita a se vším přestat; spousta lidí je podporovala, spousta lidí jim fandila, dost lidí chodilo na jimi organizované jazykové kurzy  – a oni by tu spoustu lidí měli zklamat?
Ten kolektiv, který se na Klinice vytvořil, by si zasloužil nějakým způsobem pokračovat tím spíš, že tentokrát nešlo o úzkou subkulturní skupinku z anarcho-autonomní scény (nic proti ní – lidé, kteří mě znají, vědí, kam obvykle vyrážím na První máj), ale o mnohem širší propojení lidí. Od těch anarchistů, anarchistek a narchisťat až po lidi z církevního prostředí. Jenže co když právě proto byla Klinika svým odpůrcům trnem v oku? (Lidé se nám… totiž lidé se PROTI NÁM spojí a naše Divide et impera“ – ó běda! – přestane fungovat…)
I když…
Co když si – aspoň někteří – své už „odsquatovali“ (Arnošt Novák squatoval už Ladronku v roce 1993 , tedy před více než 25 lety. Tak snad má právo na „squatterský důchod“, ne? I když, jak ho ze starších dob znám, myslím, že on zas tak úplně se vším asi nepraští, co Arnoštem Novákem bude.) – a řada je nyní na těch mladších, ještě plných elánu, chuti něco dělat, chuti měnit svět k lepšímu? Protože to my jsme ti, na které jsme čekali. A to Vy jste těmi, na které jste čekali Vy.

Poznámka: Úmyslně píšu „měnit“, nikoli „změnit“. Myslím si totiž, že to úsilí („boj“, chcete-li) je záležitostí nikoli jednorázovou, ale stálou, úsilí o lepší, svobodnější a harmoničtější svět po celou dobu, co lidstvo lidstvem bude.

Každopádně
BOJ POKRAČUJE.
O MARIBEN DŽAL DURENDER.

P.S. (2019-02-12, tedy s měsíčním odstupem)

Ono k nějakému poškozování majetku squatterů samozřejmě došlo i v tomto případě. Změnou proti předchozím případům (zejména proti „vyklízení“ Milady před téměř deseti lety) bylo jednak to, že přinejmenším část věcí si mohli obyvatelé odnést beze škod (možná i díky přítomností sdělovacích prostředků) a něco i předem, protože termín byl předem i ohlášen. Aspoň v tomto směru došlo k jakémusi pokroku.

Což je žel vyváženo nehoráznými finančními požadavky pana exekutora Luhana. A to proti jedné z členek kolektivu, tedy soukromé osobě, které byl „obstaven“ účet. Pan Luhan chce údajně 350000 Kč. Za dva dny práce. Jak by řekl jeden, dnes už vysloužilý, politik: Kdo z vás to má? Pravda, asi musel předtím „oběhat“ nějaké administrativní záležitosti a co já vím ještě, ale i kdyby to byla práce na týden: Kdo z vás (Kdo z nás) to má?

Účet spolku obstaven není a lze na něj dále přispívat: 2600985228/2010. Jde o účet transparentní, takže pohyby na něm si lze prohlédnout. A peněz teď bude potřeba povícero – právě na náklady těch exekucí. Rád bych ale doufal, že s takhle přemrštěnou částkou pan exekutor pohoří a nakonec to bude míň. Ale i tak – zde vidíme exekuční mafii v praxi. A domysleme si, jak asi dopadají ti, kdo se ocitají v exekuční pasti – a přitom nemají ani zdaleka takové „mediální pokrytí“ jako Klinika.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Kultura, Politika a podobné jevy, Právo a spravedlnost (ne však stejnojmenná strana!) se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář k příspěvku

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.