Vzpoura, která se stala komercí

Kapitán pirátského škuneru I.B. na nejteplejším dni v roce se pouští do hledání brýlí
Kapitán pirátského škuneru Ivan Bartoš se na nejteplejším dni v roce pouští do hledání brýlí (ale klid, našel je poměrně rychle)

Následující článek byl napsán pro Novoknínský zpravodaj 8/2019 a tam také otištěn. K článku pak přidávám několik dalších poznámek, které se do otištěného textu nevešly (z důvodu autocenzury – rozsah Novoknínského zpravodaje není „nafukovací“ a lidé si potřebují přečíst i jiné věci než mé výtvory). Ale ani tak (tj. se započtením obsahu těch dodatečných poznámek) zde není úplně všechno. Na druhé straně některé věci v Praze probíhaly podobně jako loni (až na „poněkud“ jiné počasí, které se snažilo aspoň částečně vynahradit srážkový deficit výrazně suché první poloviny roku), takže mohu odkázat na článek Jak mě ani nejteplejší den v roce nespálil z loňského září, kde je aspoň něco málo o loňském ročníku.

Začněme však samotným článkem napsaným pro Novoknínský zpravodaj:

Vzpoura, která se stala komercí

Původně jsem o tom psát nechtěl. Na první pohled se totiž zdáme být starosvětsky konzervativním městem, kde se považuje za vhodné, aby ti, kdo spolu mají pět či více dětí, se už přece jen vzali. Jsme městem, které se, ač leží poměrně blízko Prahy, roste uměřeně, bez divokých urbanistických či demografických změn. A přiznám se, že mě to svým způsobem docela těší.

A tak když mě česká sekce Amnesty International (jejímž členem jsem letos už deset let) pozvala do průvodu na nejteplejší den v roce, totiž na Prague Pride, nevylučoval jsem, že budu z našeho města jediným, kdo se té věci zúčastní. A v hloučku lidí z Ammesty to tak i vypadalo. Jenže když jsem se vracel autobusem domů, shledal jsem, že to zdaleka není pravda – duhové vlaječky koukající z tašek i další předměty u několika cestujících hovořily jasně.

A tak by možná nebylo špatné k tématu něco napsat. Nejen proto, že se jednoho z duhových průvodů zúčastnilo i několik lidí z našeho města, ale i proto, že výročí událostí, které stály u jejich zrodu, bylo letos opravdu kulaté. A možná by byl ještě jeden důvod. Vezměme to však popořadě.

Na počátku v tomto případě nebylo – na rozdíl od Janova evangelia – slovo, nýbrž bezohledná policejní razie v newyorském baru Stonewall Inn 28. června 19691. Zatímco dosud bylo policejní šikanování snášeno spíše trpně, tentokrát se ukázalo, pohár trpělivosti přetekl a pouliční nepokoje byly na světě. Jak později řekl Allen Ginsberg2, „buzíci ztratili ustrašenou tvář, kterou měli po desetiletí.“ Rok poté se konaly konal první pochody hrdosti – například v sobotu 27. června 1970 v Chicagu, či v neděli 28. června 1970 v New Yorku. Poté se rozšířily dále do světa.

Duhová vlajka se objevila zhruba o deset let později. Nyní (od roku 1979) má šest pruhů. Červený (nahoře) má symbolizovat život, oranžový zdraví, žlutý sluneční svit, zelený přírodu, modrý (původně měl být indigový) harmonii, případně mír a fialový (dole) ducha. Původně měla mít o dva pruhy víc (růžový měl symbolizovat sexualitu a tyrkysový umění), ale o ně záhy přišla. V průběhu 80. a 90. let 20. století se tato vlajka stala symbolem celé LGBTQ+ komunity.3

Nutno dodat, že existují i jiné duhové vlajky než ta „teplá“. Například v Itálii se lze často setkat se sedmibarevnou duhovou vlajkou, s modrými a fialovými odstíny nahoře a červenou barvou dole, na níž je bílý nápis PACE, tj. česky mír. Jde o vlajku, kterou v roce 1961 navrhl aktivista Aldo Capitini jakožto vlajku italského pacifistického hnutí. Později se rozšířila i mezinárodně.4

Od roku 1970 se proměnily i ony „teplé“ průvody. Původní označení „gay pride“ do značné míry ustoupilo, jednak s ohledem na další menšiny a konečně asi i s ohledem na většinu. Před slovem „Pride“ (hrdost) tak zpravidla najdeme název města, kde se průvod koná – například Prague Pride, Vienna Pride, Linzpride, apod. Průvod je tak otevřený pro všechny, kdo respektují odlišnosti. Dokladem toho je například i to, že v čele letošního duhového průvodu šel pražský primátor Zdeněk Hřib, o němž je známo, že je (doufám šťastně) ženatým otcem tří dětí.

Ruku v ruce s částečným ústupem rebelského ducha jde i větší či menší komercionalizace těchto akcí (hlavně těch větších, jejichž pořádání spolyká víc peněz). Například největší pódium na Letné neslo název Vodafone stage a v průvodu bylo možno spatřit i alegorické vozy dalších nadnárodních koncernů – například Pepsi Coly. Přesto duch svobodomyslnosti nevyprchal ani zdaleka úplně.

A co my s tím? Počet knínských účastníků a účastnic jistě není tak vysoký, aby někdo pořádal nějaký New Knin Pride; radnice tudíž k tibetské vlajce tu duhovou určitě shánět nemusí. Ale jedna věc by se nás v budoucnu týkat mohla. V parlamentu totiž už přes rok leží návrh novely zákona, která by umožnila i stejnopohlavní manželství. Motivace předkladatelů je zřejmá: stávající registrované partnerství je proti manželstvím v mnoha směrech znevýhodněno5.

Jakkoli je nesmyslem předpokládat, že by po takové legislativní změně celá společnost zteplala6, nebylo by možné vyloučit, že by i na knínskou radnici přišli třeba dva pánové, případně dvě dámy s tím, že se chtějí vzít. A na rozdíl od církví, které si mohou vybírat, koho oddají a koho ne7, u radnic tomu tak není. A tak před oddávajícími stojí otázka: pokud by změna zákona byla dotažena ke zdárnému konci, nakolik by se jim příčilo oddat dvě dámy či dva pány? Našel by se v našem starosvětsky konzervativním městě někdo, kdo by s tím neměl potíže? Protože ti snoubenci (či snoubenky) by na to nárok měli.

Miloš Hlávka

1Více se lze o této události dočíst například zde: https://a2larm.cz/2019/06/presne-pred-50-lety-zacaly-stonewallske-nepokoje-radikalni-predchudce-dnesnich-prides/

2Allen Ginsberg (3. června 1926 – 5. dubna 1997) byl americký básník, jedna z nejvýraznějších osobností tzv. Beatnické generace. V roce 1965 byl v Praze zvolen Králem Majálesu, ale vzápětí po provokaci tehdejší Státní bezpečnosti vyhoštěn z Československa. Téhož roku poradil studentům Berkeley University, aby první řady své protiválečné demonstrace ozdobili květinami – tento okamžik lze považovat jako jeden z důležitých momentů pro vznik hnutí květinových dětí – hippies. Více se lze dočíst například v jeho hesle ve Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Allen_Ginsberg

3LGBTQ+ je zkratka pro osoby s menšinovým sexuálním zaměřením – L- lesby, G- gayové, B – visexuálové(-lky, T – transgendeři, Q+- queer lidé, kam lze zařadit další dosud nejmenované menšiny, včetně např. asexuálů, tj. lidí, pro něž je sex přinejlepším kdesi na okraji zájmu.

4Více lze najít například zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Duhov%C3%A1_vlajka

5Například je velmi omezen počet míst, kde lze uvedený svazek uzavřít, případné společné příjmení nutno řešit zvlášť, atd.. Podrobnosti jsou např. na webu https://www.jsmefer.cz/.

6Například ve Francii jsou stejnopohlavní manželství možná od roku 2013 – statistiky přesto jasně ukazují, jaké svazky jsou v uvedené zemi i nadále většinové – přesvědčit se lze například zde: https://www.insee.fr/fr/statistiques/1892240?sommaire=1912926

7Některé církve oddávají jen své členy, jiné prakticky kohokoliv. Některé na oddávání stejnopohlavních párů hned tak nepřistoupí, jiné by s tím neměly problémy. Například Náboženská společnost českých unitářů přijala na letošním sněmu prohlášení ve smyslu, že by schválení stejnopohlavních manželství uvítala – ostatně jeden z jejích duchovních v podobném svazku žije.

Potud původní článek pro Novoknínský zpravodaj (včetně dvou fotek, které byly zveřejněny spolu s ním) – a nyní nějaké ty bonusy pro tento blog:

Některá porovnání

Asi nejsem příliš povolaným porovnávat, ale přesto to aspoň trochu zkusím – na základě těch duhových pochodů, kolem kterých jsem se ochomýtal. Konkrétně loni a letos jsem se pohyboval (s delegací Amnesty International) v průvodu Prague Pride, letos jsem se připletl k podobnému pochodu lineckému.

Některé vlastnosti budou víceméně společné, staly se součástí – řekněme – jakéhosi „duhového kánonu“. Patří sem to, že se volí či určují jacísi Pride maršálové, kteří se vezou na alegorickém voze (zpravidla řádně vyzdobený náklaďák) v čele průvodu či těsně za ním.

Jak v Praze, tak v Linci bylo lze spatřit postavy s cedulemi Free Hugs ne hrudích. (Vizte první fotku nahoře; ta se dostala i do Novoknínského zpravodaje a pochází z Lince 29. června letošního roku.) Tedy svobodné objetí (nebo objetí zdarma?). Zatím jsem se nedopídil toho, koho objímat je na těchto pochodech jaksi „společensky únosné“, totiž zda pouze (když už je to tahleta duhová akce) osoby téhož pohlaví či i toho opačného. Tudíž jsem radši neobjímal nikoho, i kdyby měl na hrudi třeba deset takových cedulí.

Průvody zpravidla míří někam (což je ovšem vlastnost úplně všech průvodů), kde je posléze připraven nějaký kulturní program. Asi to nebude úplně nutná součást duhových pochodů (a skoro určitě nebyla v dobách, kdy se jednalo o akci především protestní a oficiální místa velmi nerada propůjčovala prostory „nějakým bukvicím“ – natož aby z radnic visely duhové fangle), ale pokud jsou podmínky, něco takového se koná. V Praze to bylo rovnou několik pódií (myslím, že čtyři) na Letné, Linec měl pódium sice jen jedno, ale zato v hypermoderním areálu AEC (Ars Electronica Center – mimochodem je to velmi zajímavá budova – https://de.wikipedia.org/wiki/Ars_Electronica_Center) hned za mostem Nibelungů (Nibelungenbrücke) na levém břehu Dunaje.

Rozdíly jsou dány asi především velikostí akce a velikostí města, kde se celá ta duhová taškařice koná. V Praze se celá záležitost, jak již bylo zmíněno v článku pro Novoknínský zpravodaj, dost zkomercionalizovala, svou polívčičku si tam přihřívaly alegorické vozy jednak nadnárodních korporací (např. Pepsi Coly), jednak některých ambasád (včetně té americké). Linec byl už z principu ušetřen těch ambasád (žádné tam nejsou, maximálně konzuláty) a alegorické vozy – s výjimkou toho v čele (a možná ještě jednoho – spíše „technického“ – auta pořadatelů – ale ani tím si nejsem úplně jist) jsem tam také nezaznamenal.

V Linci jsem zaznamenal skandování poměrně velké části průvodu – oč šlo, s ohledem na mou „keine Deutsche Sprache“, se mohu spíše dohadovat (pravda, aspoň rámcově spolehlivě – duhový průvod asi těžko bude skandovat požadavek, aby bukvice byly řádně kamenovány, jak je zákonnou normou tuším v Saúdské Arábii, Íránu a možná ještě někde), ale docela výrazně to znělo. Neboli tento pochod připomínal „klasickou demonstraci“ více než ten pražský, kde si na žádné větší skandování nevzpomínám. Což je ale dáno také návštěvností. Pětitisícový dav se podaří „dostat do varu“ snáze než třicetitisícový (kde konec průvodu už z principu příliš nevidí, co se děje na jeho začátku – letos navíc byla chuť k jakémukoli skandování hašena poměrně vytrvalým deštěm). Navíc v tom Linci to vypadalo spontánněji.

Dodejme, že v lineckém duhovém průvodu se vyskytovali i zástupci seskupení podobných typů, jaké lze v Praze potkat spíše na paralelním Alt*Pride. Konkrétně zahlédl jsem tam zástupce a zástupkyně seskupení, které si říká Sozialistische LinkPartei (SLP), což je stranička, která se hlásí – zjednodušeně řečeno – k trockismu (možná už by šlo mluvit spíše o post-trockismu či neotrockismu?). Myslím, že kdosi odtamtud měl dokonce jeden z projevů před zahájením pochodu (v Praze nepříliš dobře představitelné). A neopomeňme zdůraznit, že nechyběla ani klasická kroužkovaná áčka.

Soudruhům trockistům by možná bylo záhodno poradit, aby se nejdříve podívali, jak má správně vypadat ona teplá duhová fangle. Oni si totiž v jednom případě vyšili svou zkratku na vlajku, která byla obráceně, totiž červenou barvou dolů (ale jednou ji tuším měli správně – možná byli líní hledat, jak to má být správně, a tak jednou si vyšili své iniciály na duhovou fangli s fialovým pruhem nahoře a jednou na duhovou fangli s červeným pruhem nahoře, takže si mohli být jisti, že aspoň v jednom případě to budou mít správně – měli v tom druhém 🙂 – trochu to připomíná podobný případ našich udatných vlaSStenců, kteří si také nebyli jisti, jak držet fangli – v tomto případě českou).

Ještě poznámka k následující galérce, tedy galerii: první dvě fotky jsou z Lince (2019-06-29), ty zbývající z Prahy (2019-08-10)

Asexualita – ono něco takového existuje?

Asexuální vlajka
Asexuální vlajka

Zmínil jsem se o asexualitě – možná by nebylo od věci téma trochu rozvinout. Protože to, že někdo neshání pohlavní styk s někým jiným, samozřejmě neznamená, že musí jít o zapšklého samotáře. Takový člověk může udržovat poměrně bohaté kontakty, s některými lidmi třeba i velmi důvěrné až intimní (vizme heslo Intimita ve Wikipedii) – „jen“ ta erotika tam chybí. I ta asexuální romantická přitažlivost může být zaměřena na osoby stejného (pak se jedná o homoromatika/-čku) či opačného (pak jde o heteroromantika/-čku) pohlaví, případně obojího (pak se mluví o biromantikovi/-čce, případně o panromantikovi/-čce). Mnohem podrobněji je tato orientace popsána rovněž v příslušném hesle ve Wikipedii. Dále existuje vícejazyčný web https://www.asexuality.org/, dále je problematice věnován český web http://asexualita.cz/ (tento web je ale, zdá se, dlouhodobě ležící, spící – v podstatě nic se na něm neděje) a konečně existuje web https://www.asexual.cz/, kde se lze zaregistrovat a pak diskutovat v tamních diskusních fórech. Součástí je i seznamka, neb, jak již bylo řečeno, asexualita nutně neznamená stranění se jiných lidí.

Ještě začnou prznit naše děti…

Naopak jsem se nezmínil o pedofilii, ale ani na tu bychom neměli zapomínat (už proto, že odpůrci podobných pochodů (a požadavků jejich účastníků a účastnic) často argumentují stylem: „Jo, dejte manželství buznám a nakonec dojde i na pedofily, a ti nám budou beztrestně prznit naše děti…“

Nuže, na nejteplejších dnech v roce se opravdu občas objevují zástupci Československé pedofilní komunity (ČEPEK), neformálního seskupení lidí, které spojuje erotická náklonnost k dětem. Avšak účelem existence tohoto seskupení (cituji) „rozhodně není úsilí o legalizaci sexuálních aktivit s dětmi, snižování věkové hranice k legálním sexuálním aktivitám, zavádění registrovaného partnerství či manželství s dětmi, omlouvání pachatelů trestných činů páchaných na dětech či dokonce jejich krytí.

Seskupení bylo vytvořeno proto, aby pomáhalo svým členům smířit se se svou orientací a radilo jim, jak co nejúčinněji předcházet situacím, kdy by mohli selhat a někomu ublížit (a pak za to nést příslušnou trestní odpovědnost). A v neposlední řadě je úkolem tohoto seskupení osvěta – vysvětlovat, že ne každý, kdo má pedofilní sklony, musí ubližovat. Pokud se ovládá a nedopouští se pedofilního chování, nemusí. (Pedofilní sklony se přisuzují například jednomu z nejslavnějších pohádkářů světa Hansi Christianu Andersenovi – který se ovšem do křížku se zákonem nikdy nedostal. Jinak řečeno: mezi geniálním umělcem a odporným zvrhlíkem někdy může být mnohem tenčí hranice, než si většina lidí umí představit.) Více na toto téma lze nalézt přímo na webu uvedené komunity – tj. https://www.pedofilie-info.cz. Pro základní orientaci je dobré přečíst si aspoň příslušné heslo ve Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pedofilie.

Každopádně pro jistotu ještě jednou zopakuji: legalizaci pedofilních pohlavních styků nikdo rozumný požadovat nebude – či neměl by. Prostě proto, že těm dětem to ubližuje. Jinak jsem liberál a do toho, jakým způsobem se kteří lidé (sebeintimněji) sbližují, mi nic není – a nikomu by do toho nemělo nic být, a to za podmínky, že jde o sbližování dospělých lidí po vzájemném souhlasu a nemá to za následek škody na zdraví či dokonce životě. (Ta poslední podmínka je důležitá. Představme si, že by třeba nějaká paní Kudlanka Nábožná v rámci vzájemného uspokojování svého manžela snědla a pak se hájila tím, že on si to tak přál – no zkuste dokázat, že tomu tak nebylo, když pan manžel Kudlánek Nábožný je sněden a tvrzení své ženušky vyvrátit nemůže – a máme přece presumpci neviny, ne? 🙂 )

Příspěvek byl publikován v rubrice Úšklebky, gender, Politika a podobné jevy se štítky , , , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zde je možno zanechat komentář k příspěvku

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.