Naplnit Zákon

Bratr Ješua: Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit…

Neznámý saduceus: Haleluja, slyšeli jsme Boží slovo! Běda tomu, kdo bude tkát látku z dvojího vlákna! Běda tomu, kdo své pole dvojím semenem oseje! A bukvice a jiné úchyly budeme stínat, křižovat, věšet, kamenovat, upalovat, … Neznáte někdo nějaký další zajímavý způsob?

Bratr Ješua: Nechte mě domluvit. Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit… LÁSKOU.

Zaslouženě neznámý saduceus: Slyšeli jste to?! Tak hezky začal – a nakonec to všechno takhle pokazí! Neví náhodou někdo, za kolik se pronajímá ten flíček nahoře na Golgotě?

Velikonoční přání 2024

Všem čtenářkám a čtenářům tohoto blogu, jakož i jejich blízkým i dalekým přeji vše nejlepší k Velikonocům 2024; vedle přání z obrázku samozřejmě zdraví, štěstí, soulad s okolím a vědomí sounáležitosti s celým vesmírem. Atd. A světu (nejen Ukrajině, Palestině včetně Gazy a Izraeli) spravedlivý mír.

Muslimkám a muslimům přeji úspěšné zvládnutí ramadánu (který letos připadá na dna 11. března až 9. dubna, tj. mj. na dobu našich Velikonoc). Stoupenkyním a stoupencům víry Bahá’í a zoroastristkám a zoroastristům přeji rovněž krásný Nawrúz (Nourúz; pro bahá’ístky a bahá’ísty to bude nový rok 181). Dodejme, že v předcházejícím měsíci – od gregoriánského 02. března do gregoriánského 20. března – stoupenci Bahá’í dodržují půst, který se řídí podobnými pravidly jako muslimský půst o ramadánu – totiž od rozbřesku do soumraku nic nejíst ani nepít.

Petice za zachování Koncertů na Garážích v Pressburgu

V říjnu 2023 byla na webu peticie.com (ano, je to tentýž petiční web, na kterém se objevila i veleúspěšná výzva k odstoupení ministryně kultury) zveřejněna petice za zachování Koncertů na Garážích. Míněny jsou garáže u Prístavného mostu v Pressburgu neboli Prešporku neboli Prešpurku neboli Pozsony neboli Bratislavě. Tradice vznikla někdy v polovině devadesátek, v době, kdy si první kapely pronajaly první garáže jako zkušebny. A protože šlo o o prostor daleko od obytné zástavby, o něco, co se obvykle označuje anglickým výrazem „brownfield“, kohosi napadlo prostor mezi těmi garážemi občas využít i ke koncertování. Čímž vznikla tradice.

Vzpomínám si na bratislavskou Pouliční slavnost (Pouličnú slávnosť), která se konala 10. června 2000 na námestí Slobody. Nějakou dobu se hrálo tam, četly se projevy a podobně – a pak přišel signál vyrazit do ulic. Existovaly obavy, zda se náhodou tento průvod nepokusí zastavit či rozehnat chlupatí. Čtrnáct dní před tím totiž proběhla velice akční Pouliční slavnost v Brně, kdy se demonstrantky a demonstranti naháněli s fízlími těžkooděnci ulicemi kolem Moravského náměstí, v důsledku čehož se podařilo postupně narušit plynulost silničního provozu ve větší míře, než v jaké by k tomu došlo, pokud by tomu udatní Strážci Zákona nechali zcela volný průběh. Inu, ukázalo se, že tehdy nevěděla levice, co činí pravice či naopak, neboli prešpurská benga neměla šajna o tom, co se dělo v Brně, a byla zaskočena (další rok už tolik ne, ale to už je jiná kapitola). Zkrátka průvod, který po vzoru hnutí Reclaim the Streets (https://en.wikipedia.org/wiki/Reclaim_the_Streets) blokoval automobilovou dopravu v hlavních ulicích Pressburgu (chvíli včetně Staromestskej ulice, tedy té hlavní ulice, která od severu posílá plechové miláčky na most Slovenského národného povstania, tedy ten most poblíž hradu).

Tepláreň

Dnes, 12. listopadu 2022, je to právě právě měsíc, kdy byli před kavárnou Tepláreň v Prešporku zavražděni Juraj Vankulič a Matúš Horváth. Čest jejich památce!

Na jejich počest byla napsána písnička, která je uložena v SoundCloudu.

Dodatečná poznámka z 2022-11-20 (počítal jsem s tím od začátku, v tagu v mp3 souboru je to uvedeno, ale je dobré to sdělit i tady): skladba je šiřitelná pod licencí Creative Commons BY-SA 4.0 (krátce řečeno: uveďte autora a případná odvozená díla šiřte pod stejnou licencí)

Nezapomeneme / Nezabudneme / Не забудем / Не забудемо / Non dimenticheremo / We won’t forget

Petice za záchranu jindřichohradeckých úzkokolejek

Na webu petice.com byla dne 2. listopadu 2022 zveřejněna – inu, co jiného než petice za záchranu jindřichohradeckých úzkokolejek – tj. tratí Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň. Petice je k dispozici na adrese https://www.petice.com/petice_za_zachranu_uzkokolejky_obrata_-_j_hradec_-_n_bystice

Kalendář 2022 – svátky a některá výročí

Na webu hippy.ru (který je ovšem fyzicky umístěn v Holandsku a v Rusku je přístup na něj blokován Roskomnadzorem) se objevil docela kalendář některých někdy více, ale častěji méně známých svátků, které jsem se svého času rozhodl převzít do tohoto blogu. Jelikož jde o kalendář z roku 2018 a ne vždy vím, které svátky jsou pohyblivé, za přesnost neručím.

Aby toho ale nebylo málo, jako příloha unitářského časopisu Tvůrčí život (a dále časopisů Protestant, Dingir a snad dalších) vyšel Mezináboženský kalendář sestavený evangelickým farářem Mikulášem Vymětalem (a zde je odkaz na některé jeho články v časopise Protestant). Rozhodl jsem se převzít i svátky z tohoto kalendáře. Pravdou je, že jsem v něm narazil na nepřesnost v případě vietnamského, čínského a tibetského Nového roku, takže to jsem opravil. Ostatní svátky jsem buď nezkoumal nebo jsem našel týž termín jinde, a tak doufám, že výše zmíněná nepřesnost byla ojedinělá.

Drobné upřesnění – pokud se někde v následujícím textu vyskytuje slovo „pravoslavný“, zpravidla se jedná o ty pravoslavné církve, které se dosud drží juliánského kalendáře (například Ruská pravoslavná církev), ty, které se drží kalendáře gregoriánského (například Řecká pravoslavná církev), mívají tyto svátky ve stejném termínu jako katolíci a protestanti.

Aktualizace: podle webu calend.ru přidávám svátky víry Bahá’í, které v původním mezináboženském kalendáři Mikuláše Vymětala chybějí a nejsou ani v přehledu významných dnů hippy.ru.

Petice proti „vybetonování“ Závisti

Na adrese https://www.petice.com/sos_oppidum_zavist_-_nebetonujte_keltskou_pamatku se lze připojit k petici, která se staví proti plánům „zatraktivnění“ archeologické památky na Závisti, přesněji její jižní části, která je součástí obce Dolní Břežany (severní část leží v Praze – Točné).

Akropole Závisti – zatím bez „zpřítomňujících“ betonových desek (2021-05-29)

Petice za teplá manželství

Iniciativa Jsme fér spustila před více než týdnem, tj. 3. srpna 2020 mezisíťovou „petici na podporu manželství pro všechny“.

Tuto petici lze najít na adrese https://www.jsmefer.cz/onlinepetice



Za cíl si klade sesbírat aspoň tolik podpisů jako pod papírovou verzi před třemi roky, tj. něco přes 70 000 podpisů (zatím jich je cca 23 000 – stav k 2020-08-10; aktualizace k 2020-09-23: je jich 36 000, tj. něco přes polovinu „cílového počtu“). Důvodem je to, že novela zákona, která by uvedená „manželství pro všechny“ umožňovala, již přes dva roky leží „zaparkovaná“ ve Sněmovně a ne a ne se hnout z místa. Tato petice by jí měla pomoci dát se do pohybu.

Zde je samozřejmě záhodno připomenout, že výraz „manželství pro všechny“ je tak trochu nadsázkou. A to v několika směrech:

Blokáda na mostě Legií v Praze

V sobotu 06. dubna 2024 se v Praze konal již tradiční Pochod pro život pořádaný rovněž již (až příliš) „tradičním“ Hnutím pro život. Což – rovněž již poněkolikáté – vyvolalo protiakci těch, kdo mají se záměry tohoto spolku určité ne právě zanedbatelné neshody. Obojí – jak samotný pochod, tak ona protiakce – bylo už dlouho dopředu avizováno na odpovídajících webech. V tom druhém případě včetně úmyslu onen pochod bloknout. Což samozřejmě znamená akt občanské neposlušnosti, protože řádně nahlášená demonstrace, pokud její účel nedává důvody k jejímu zákazu (a na to si Hnutí pro život dává pozor, majíc k tomu zajisté své právníky), prostě musí být podle shromažďovacího zákona chráněna proti těm, kdo by se ji snažili narušovat. A o tom, že blokáda pochodu k narušování demonstrace patří, snad netřeba dlouho diskutovat.

Dav vyráží blokovat Pochod pro život

Švejku, je to těžké…?

Poláci zadrželi dva ukrajinské novináře, kteří chtěli popsat obchod mezi Polskem a Ruskem. Oba muži dostali také pětiletý zákaz vstupu do schengenského prostoru.

…píše Deník Alarm (https://a2larm.cz/2024/03/polsko-hlida-kdo-foti-ruske-vlaky-s-lpg-zadrzelo-kvuli-tomu-ukrajinske-novinare/). A dále:

…novináři stihli v Braniewě natočit vagony s uhlím a cisterny, které patřily ruské společnosti Sibur, Irkutské naftové společnosti INK rovněž z Ruska a kazašskému Texolu. Převážely je ruské dráhy RZD. Novináři si vagony natočili a pořídili také několik fotografií. Vzápětí je ale zadržela policie, která své jednání zdůvodňovala tím, že prý Konkevyč a Piluk dlouho fotili kritickou infrastrukturu. Konkrétně jí dělaly starosti snímky ruských vagonů s LPG.

A ještě o něco níže:

Každopádně budou ale nyní v Polsku ve výsledku možná lépe chráněny ruské nákladní vlaky než turista s foťákem nebo novináři. Jen proto, že stojí na nádraží.

Člověk si nemůže nevzpomenout na klasiku:

„Je to těžké, fotografovat nádraží ?“

„Lehčí než něco jinýho,“ odpověděl Švejk, „poněvadž se to nehejbá a pořád to nádraží stojí na jednom místě a člověk mu nemusí říkat, aby se tvářilo příjemně.“

Jak vidno, je platná i po více než stovce let.

Poprvé v životě

Dnes, na Květnou neděli 24. března 2024 jsem zašel na bohoslužby do Českobratrské církve evangelické ve Hvozdnici a zažil jsem tam překvapení. Bohoslužby byly už dopředu avizovány jako rodinné, navíc se po jejich skončení mělo konat výroční sborové shromáždění, a tak účast byla na tamní poměry nebývale vysoká, a to včetně dětského obecenstva. Což tudíž tím překvapením uvedeným v úvodu zjevně nebude. Stejně tak nebude překvapením, že biblický úryvek, na jehož téma bylo kázání se týkal události, která je s tímto dnem tradičně spojována, totiž s Ježíšovým vjezdem do Jeruzaléma (v tomto případě podle Markova evangelia). Překvapením pro mě nebylo ani to, že kázání bylo přizpůsobeno právě onomu dětskému obecenstvu, takže na oltářním stole byla už před bohoslužbami připravena spousta plyšových figurek, které pak byly během vcelku krátkého kázání názorně použity. Jedinou vadou na kráse zde bylo to, že se mezi figurkami nepodařilo objevit oslíka, který v onom příběhu Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma hraje nikoli bezvýznamnou roli. A tak sestra farářka musela zaimprovizovat – přikryla tedy hřbet figurce velblouda, aby jeho hrb nebyl tak nápadný a řádně vysvětlila, proč musela k této improvizaci sáhnout. S tím, že nákup oslíka bude záhodno vyřešit. Neboli sbor bude kupovat nějakého toho mrňavého plyšového oslíka, protože Pán jej zřejmě bude potřebovat i příští Květnou neděli. Takže ani toto nelze za nějaké extra překvapení považovat.

Takže co se tam ještě přihodilo?

Ještě nezaznělo nic o výběru písniček. A tady přihořívá, přihořívá… Jako první se zpíval Vlak Boží ze Svítáku. Jako druhá Dál, dál tou vodou, rovněž ze Svítáku a zároveň jeden z kousků z repertoáru legendárního Spirituál kvintetu. Z druhé gramodesky kapely, jež nesla název Spirituály a balady. A na závěr pak Všichni tátové a mámy – rovněž ze Svítáku. Jenže na bohoslužbách ČCE zpravidla bývá místo pro čtyři písničky. A zde je to překvapení: třetí z písniček ze Svítáku nebyla. Ani z Evangelického zpěvníku. Ba ani nešlo písničku, která by byla považována za „kostelní“, byť v názvu má náboženské symboly.

Ano, šlo o Tři kříže, skladbu, kterou známe z potlachů, možná z nějakého toho kulturáku, ale z kostela??? Aspoň za sebe mohu prohlásit, že jsem na světě už opravdu nějaký ten pátek, od dětských let mě rodiče vodili do kostela, ale tohle jsem v rámci bohoslužeb některé tradiční křesťanské církve slyšel a spoluzpíval zřejmě opravdu poprvé v životě. V každém případě to pro mě bylo velmi příjemné překvapení. A tak trochu i důvod k dojetí. Že posvátné a profánní se zase trošku sblížilo.

Pár postřehů z loňského roku 2023

Jak si čtenářky a čtenáři tohoto blogu mohli všimnout, přispívání sem jsem „trochu“ flákal. Prostě moc toho sem nepřibylo. A tak aspoň krátce k tomu, co se tu objevilo a co neobjevilo. A hlavně co se objevilo někde jinde (protože to je jednou z příčin, proč se toho tak málo objevilo zrovna tady).

Především mě požádal Matěj Čihák o rozhovor pro Tvůrčí život, což je časopis vydávaný Nábozenskou společností českých unitářů (název společnosti stále počítá s tzv. generickým maskulinem, pročež upozorňuji, že unitářky u nás máme taky). Rozhovor (či přesnější výraz by byl rozhorror – protože něco tak příšerného čtenářstvo onoho jindy tak důstojně se tvářícího plátku asi nezažilo) se odehrával po e-mailu a byl zveřejněn v čísle 2/2023 (čímž redakce asi dbala na to, aby si aspoň čas od času přišla na své i masochističtěji zaměřená část čtenářstva; rozhorror začíná na straně 82). V témž čísle, počínajíc stranou 92, se nachází i má reportáž z Dnů unitářské historie.

Když jsem u Tvůrčího života, v čísle 3/2023 mi vyšla pro změnu reportáž ze Sněmu Náboženské společnosti českých unitářů, tj. z akce, která je nejvyšším orgánem náboženské společnosti. Článek začíná na straně 35. K tomuto textu dodávám, že Platónovo poměrně rozsáhlé dílo Symposion, o němž (přesněji o jedné z jehož částí – totiž o původu lásky a erotické přitažlivosti, o čemž měl podle tohoto Platónova spisu vyprávět Aristofanes) se přednáška Elišky Fulínové v první den sněmu mj. zmiňovala, je podrobněji popsáno v příslušném článku ve Wikipedii, Dílo vyšlo i česky, v Databázi knih je zmíněno zde: https://www.databazeknih.cz/knihy/symposion-143783.

Další mé články se objevily v Náboženském infoservisu v rubrice Náboženství na cestách. První se týkal Duhové modlitby (pořádané Duhovou pastorací linecké diecéze Římskokatolické církve) ve Štýru (o tom jsem ale zmiňoval i v tomto blogu a později se širší text o Štýru objevil i v Tvůrčím životě 4/2023), druhý pomníčku svatého Floriána v Enži (i o něm se zmiňuji v tomto blogu) a třetí se týkal křížku v kostele svaté Anny v Pregartenu (i k němu se vracím v tomto blogu, neledě na to, že jsem se s ním potkal už v roce 2022, a tak jsem jeho fotografii mohl použít ve svém loňském velikonočním přání.

Výzva za odstoupení slovenské ministryně kultury

Na webu peticie.com se objevila

Otvorená výzva na odstúpenie ministerky Martiny Šimkovičovej

Výzva byla zveřejněna včera, tj. 17. ledna 2024, a od té doby se pod ní shromáždilo více než 57 000 podpisů (18. ledna 2024 ve 20.57 hod. jich bylo 57 304). Zdá se, že málokterá politička či politik dosáhli takového věhlasu během tak krátkého působení ve svém úřadě. Myslím, že kdybychom Slovákům půjčili známého „experta na kulturu“ z SPD Mílu Roznera s jeho zabrušováním se, hůř by to nedopadlo. Něco o paní ministryni je ve Wikipedii, něco pak ve výzvě samotné. Tu lze nalézt na adrese  https://www.peticie.com/otvorena_vyzva_na_odstupenie_ministerky_martiny_imkoviovej a ve 21.09 hodin je pod ní 58 382 podpisů.

Aktualizace 2024-02-01: sběr podpisů byl ukončen 27. ledna 2024. Do té doby se tam nashromáždilo celkem 189 150 podpisů. I když budeme počítat s tím, že některé podpisy mohly být duplicitní, některé recesistické (trollí) apod. (takže počet skutečných signatářů je poněkud nižší), pořád se jedná o velice slušnou podporu.

Podobnost ne tak čistě náhodná

Tak jsem si přečetl rozhořčený článek o tom, kterak nynější papež František alias Jorge Bergoglio přijímá tyhlety transgenderové prostitut(k)y (https://rexcz.blogspot.com/2023/02/papezske-pozehnani-pro-transgenderove.html, přeloženo z originálu zde https://www.traditioninaction.org/bev/276bev02_01_2023.htm). O co tam šlo, či vlastně ještě jde: Papež prý v poslední době přijímá transgenderové prostitut(k)y, a to z města Torvajanica na mořském pobřeží poblíž Říma. Kteréžto město je prý „zamořeno“ trans prostituty. Podle článku to jsou „muži, kteří podstupují chirurgické zákroky, aby vypadali jako ženy. Díky tomuto umělému vzhledu pak kradou „klienty“ ženským prostitutkám, které v této oblasti provozují své nechvalně proslulé řemeslo.“ A tyto lidi – ó, hrůza hrůzoucí – nyní papež přijímá.

PF 2024

Všem čtenářkám a čtenářům tohoto blogu, jakož i jejich blízkým i dalekým přeji vše nejlepší do roku 2023; vedle přání z obrázku samozřejmě zdraví, štěstí, soulad s okolím a vědomí sounáležitosti s celým vesmírem. Atd. A světu (nejen Ukrajině, Palestině včetně Gazy a Izraeli) spravedlivý mír.

Stoupenkyním a stoupencům víry Bahá’í přeji rovněž vše nejlepší ke svátku Devatenáctého dne měsíce Šaraf (http://www.calend.ru/holidays/0/0/931/ kalendář Bahá’í se skládá z devatenácti měsíců po devatenácti dnech + 4 až 5 mezikalendářních dnů – https://cs.wikipedia.org/wiki/Bah%C3%A1%E2%80%99%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99).

V předstihu přeji šťastný Nový rok i těm, kdo používají jiný kalendář než ten gregoriánský:

Podle juliánského kalendáře (používaného dosud např. Ruskou pravoslavnou církví, jejíž šéf se bohužel stal v podstatě Putinovým lokajem – nemusí to ovšem nutně platit pro všechny její věřící) nastává nový rok 2022 o 13 dní později, tj. gregoriánského 14. ledna 2022.

Lunární (či přesněji lunisolární) Nový rok podle tradičního vietnamského (Tết Nguyên Đán) či čínského (农历新年 , 農曆新年) kalendáře, který v roce 2024 připadá na neděli 10. února 2024 (Vietnamky a Vietnamci, stejně jako Číňanky a Číňané vstupují do roku draka). Tudíž rovnou blahopřeji i k tomuto svátku (protože až to datum nadejde, třeba na to zapomenu – a tím spíš v případech uvedených níže). Kambodžanky a Kambodžané vstoupí též do roku draka, avšak až 14. dubna 2023. (https://en.wikipedia.org/wiki/Cambodian_New_Year). Zhruba v téže době se slaví Nový rok například i v Thajsku či Bengálsku.

Dále zmiňuji, že perský Nový rok (setkal jsem se s transliteraceni Nawrúz, Novrúz, Nourúz) připadá na 21. března, tj. na jarní rovnodennost. V tento den oslavují Nový rok též soupenci víry Bahá’í. Datum může být posunuto o den jedním nebo druhým směrem, totiž podle data astronomické jarní rovnodennosti v Bahá’ulláhově rodišti, tj. Teheránu. Dodejme, že v předcházejícím měsíci – od gregoriánského 02. března do gregoriánského 20. března – stoupenci Bahá’í dodržují půst, který se řídí podobnými pravidly jako muslimský půst o ramadánu – totiž od rozbřesku do soumraku nic nejíst ani nepít. Neboli zvát v tomto období na oběd své přátele a přítelky hlásící se k Bahé’í nemá smysl. Tento svátek se slaví také v Kurdistánu, Albánii, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, či třeba Gruzii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Nour%C3%BAz , https://en.wikipedia.org/wiki/Nowruz ).

Nejbližší muslimský Nový rok (1. muharram roku 1446 hidžry) pak připadne na gregoriánského 7. července 2024. A rovnou přidávám, že ještě předtím proběhne ramadán roku 1445 hidžry – ten připadne na gregoriánského 11. března až 10. dubna 2024 (svátek ukončení půstu Íd al-Fitr, tedy 1. den následujícího měsíce shawwálu, tedy připadá na 11. duben 2024). Neboli zvát v tomto období své muslimské přátele a přítelkyně na oběd nemá smysl.

Nový rok 2017 podle etiopského kalendáře připadá na gregoriánského 11. září 2024.

A konečně židovský nový rok (konkrétně Roš ha-šana – רֹאשׁ הַשָּׁנָה) 5784 židovského letopočtu začíná při západu Slunce gregoriánského 3. října 2024 a končí při západu Slunce 4. října 2024.

Omlouvám se uživatelům a uživatelkám zde neuvedených kalendářních systémů, ale prostě o všech nevím – a nestíhám je hledat. Díky za pochopení.