Kalendář výročí a svátků na hippy.ru

 

Na webu hippy.ru (který je ovšem fyzicky umístěn v Holandsku a v Rusku je přístup na něj blokován Roskomnadzorem – dokonce byl nedávno v Rusku schválen zákon proti obcházení těch blokací, ale kdo chce a ví jak na to, nejspíš nějakou cestičku najde – jen bude oproti době před platností onoho zákona o něco složitější) se objevil docela kalendář některých někdy více, ale častěji méně známých svátků, z něhož by bylo záhodno aspoň něco ocitovat.

Nakonec jsem to přeložil celé (a respektoval i to, že ten kalendář začíná březnem a končí únorem) a necenzuroval, ačkoli vůči potratům mám určité výhrady (podle mě je to zlo, jen se lze ptát, zda jejich kriminalizace není zlem ještě větším; každopádně je lepší, pokud se potratům, či spíš jejich příčinám, předchází, třeba i kvalitní antikoncepcí, dostupností zzv. baby-boxů apod.). Možná je tam i trochu „přegenderováno“ 🙂 , jakkoliv proti rozmanitosti v této oblasti nic nemám (pokud jde o vzájemně odsouhlasené vztahy mezi dospělými partnery / partnerkami).

Ba Den Tibetu, který tam podle mě chyběl. jsem přidal. A k některým výročím přidal své poznámky

Reklamy

Zjednotení za mier / Společně za mír / United for Peace / Все за мир / Egységesen a békéért / Gemeinsam für den Frieden / Razem o Pokój

Následující výzva vznikla jako reakce na krajně nepříznivou mezinárodní situaci, která je jednou z nejhorších od skončení studené války v roce 1990. Originál vznikl v květnu 2015 převážně na Slovensku, jeho signatáři jsou však i některé české osobnosti, a to poměrně pestrého složení.

Dnes uplynulo 30 let od masakru na náměstí Nebeského klidu v Pekingu

Dnes, 4. června 2019, je to 30 let, co se odehrál masakr na náměstí Tchen-an-men. Připomeňme si to písní Vladimíra Merty, která vznikla jeko reakce na tuto událost.

… jestli se bojíme mluvit potichu,
zkusme to tedy mlčet nahlas…

Ne českým zbraním do Jemenu!

Tímto se přidávám ke kampani české sekce Amnesty International, která požaduje zastavení vývozu českých zbraní do zemí, které se účastní války v Jemenu.

Zbraně do Jemenu? Neděkuji, nechci.

Proč?

Tento týden v Brně proběhne zbrojařský veletrh IDET a já, stejně jako další účastníci a účastnice této akce tímto vyjadřuji nesouhlas s vývozem českých zbraní do zemí, které se podílejí na konfliktu v Jemenu. V tomto konfliktu jsou tyto zbraně používají i proti civilistům. Svůj nesouhlas jsem už dříve dal najevo podpisem petice (připojit se je možno zde: https://www.amnesty.cz/news/4427/jemen-spojene-arabske-emiraty-bezohledne-zasobuji-ozbrojence-zbranemi-i-temi-z-ceska), a nyní jsem tak učinil i vlastní tváříle i vlastní tváří.

Česká sekce Amnesty International vyzvala ministra zahraničí Tomáše Petříčka, aby okamžitě zastavil vývoz zbraní do zemí, které se účastní války v Jemenu. Na podporu tohoto požadavku jsem nahrál svou fotku na web AI, kde byla použita k vytvoření fotokoláže s výše uvedeným požadavkem. Možnost připojit se stále existuje (kampaň začala dnes), a to na následující adrese: https://www.amnesty.cz/ne-zbranim. Aplikace vytvoří i „osobní“ profilovku, kterou lze dále sdílet, například na Fakebooku či jiných podobných sítích.

Nedožité sté narozeniny P. Seegera

Dnes 3. května 2019 je to 100 let, co se narodil Pete Seeger, jeden z nejvýznamnějších písničkářů 20. století, politický a ekologický aktivista (v roce 1966 spoluzaložil organizaci Cleanwater, která upozorňovala na znečištění řeky Hudson a v roce 1969 spustila na vodu stejnojmennou šalupu). Do paměti řady generací se zapsal četnými písničkami, mezi nimiž je asi nejznámější Řekni, kde ty kytky jsou (Where Have All the Flowers Gone), kde je autorem melodie a textu prvních tří slok, přičemž ty zbylé, které té písničce daly „zacyklenou“ podobu, připsal Joe Hickerson. K dalším známým skladbám patří píseň Turn, turn, turn, jejíž text je postaven na úryvcích ze starozákonní knihy Kazatel. Nutno dodat, že Pete měl v repertoáru i skladby svých kolegů muzikantů, například Woodieho Guthrieho, s nimiž do značné míry sdílel levicové politické názory (samotný Pete Seeger byl nějakou dobu členem Komunistické strany USA, opustil ji v roce 1950, načež se stal levicovým antistalinistou). Zemřel 27. ledna 2014.

Za připomenutí tohoto výročí děkuji Davidu Rovicsovi, současnému americkému folkovému až folkrockovému zpěvákovi (obsah jeho hromadného mailu je zde: https://mailchi.mp/0b7cdeb1eb34/dr-pete-seeger-was-a-movement-musician?e=235f6ae620 ).

Osobně jsem v roce 2014 věnoval památce P. Seegera básničku Strmou stezkou, kterou lze nalézt v tomto blogu zde.

Asi nejslavnější Seegerovu písničku si lze poslechnout například zde:

Poslechnout si ji lze i zde

A zde Pete Seeger zpívá spirituál Michael Row The Boat Ashore (přesněji jednu z jeho mnoha verzí):

Více o této skladbě se lze dočíst například zde: https://en.wikipedia.org

Nezapomeňme ani na skladbu Turn, turn, turn, převážná část jejíhož textu je založena na úryvku ze starozákonní knihy Kazatel (Ecclesiastes) – „Vše pod nebem má svůj čas…“:

Více o ní je zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Turn!_Turn!_Turn!

Asi nejslavnější nahrávku této písně pořídila skupina The Byrds

A nakonec přidejme úryvek z oslavy posledních narozenin, kterých se ještě dožil; už mu to moc nezpívalo, ale jiní se postarali…

Pete, díky za vše!

4. května 2019 vystupuji v Mechově

Dne 4. května 2019 od 20.00 bych měl vystupovat v Mechově (= Hradci Králové) v klubu Čtyřce (http://klubctyrka.cz). Se mnou bude vystupovat i místní hudebník a písničkář Jakub Marx. Jen zatím nevím přesně, kde ten klub je – mapy.cz udávají Malé náměstí 4/19, web klubu Velké náměstí 145. Obě místa jsou všek od sebe vzdálena tak tři sta metrů, tudíž ten, kdo přijde trochu s předstihem, by měl mít šanci to zavčasu najít.

Ti, kdo se možná těšili, že si mě vyslechnou v Práglu na Střeláku, asi budou mít smůlu, letos se tam áčkařská demoška aspoň oficiálně nekoná, lidé mají být směrováni spíše do Brna, kde je záhodno postavit se naci(onali)stům. Což je ovšem pro mě trochu z ruky (navíc se budu připaravovat na ten 4. květen). Takže poprvé po dvaceti letech asi nepůjdu na První máj do Práglu. (Přitom letos to bude dvacet let, kdy kvůli tomu, že si Střelák dřív zamluvili naziskinheadi a anarchisté si to nechtěli nechat líbit, došlo v Praze k poměrně ostrým pouličním potyčkám – například na Národní třídě před Novou scénou bylo na bok převrženo služební auto pražské městské policie (zaparkované, bez posádky). V roce 2000 byla pro změnu demonstrace předčasně ukončena pod záminkou, že byla pozdě nahlášena a také následně došlo k menším strkanicím a policejním represím. Od roku 2001 už ty První máje probíhaly přece jen pokojněji. No a od nějakého roku 2014(?) jsem tam vždy vystupoval s pár písničkami…

P.S. Klub je na Velkém náměstí 145, jak je psáno na jeho webu; to Malé náměstí čp. 4 je původní adresa, ze které se klub později přestěhoval na své nynější působiště. Dodávám, že se bude vybírat dobrovolné výlezné – to proto, že nechci nikoho nutit, aby „kupoval zajíce v pytli“.

Přidávám odkaz na Rammelhof

Po duu Christoph und Lollo přibude do odkazů další rak-ouzké hudební seskupení. Totiž skupina Rammelhof z Vídně. Vlastně bych se měl omluvit, že jsem ten odkaz nezveřejnil už dřív (píseň, kvůli které mě kapela zaujala, je už pět let stará), ale co se dá dělat, když sdělovací prostředky tady v Čehúnistánu kulturu nejbližších sousedů „poněkud“ ignorují, a kdybych ve středu (2019-04-03) neposlouchal po Mezisíti cáhlovské rádio, nevěděl bych o ní dodnes. 

Nuže, oficiální web kapely se nachází zde: https://www.rammelhof.com/ . A ta písnička, kterou prostě nešlo přeslechnout? Tak ta je například tady:

Velikonoční přání 2019

Přeji touto cestou všem čtenářům, jakož i čtenářkám tohoto blogu co nejlepší prožití letošních velikonočních svátků. Vedle přání z obrázku samozřejmě přeji i zdraví, štěstí, soulad s okolím a vědomí sounáležitosti s celým vesmírem. Atd.

Obrázek je  zmenšen z důvodu úspory místa. Jako podkladový obrázek byl použit snímek závěru křížové cesty severovýchodně od Volar.

Drobná poznámka k tomu, proč sem uvedené přání již teď, když v kalendáři žádné Velikonoce ještě nejsou: letos nastal poměrně vzácný případ, kdy se výsledek „úředního“ výpočtu (https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpo%C4%8Det_data_Velikonoc) liší od astronomické skutečnosti. Jarní rovnodennost totiž letos nastala dne 20. března ve 22.58 hodin. Březnový úplněk nastal o pár hodin později (čili astronomicky je už jarním úplňkem): 21. března 2019 v 02.43 hodin.  Z čistě astronomického hlediska tedy v době zveřejnění máme více než půlku Božího hodu (Velikonoční neděle) za sebou – a tudíž bych se měl omluvit spíše za pozdní zveřejnění. Čímž ale samozřejmě nikomu nebráním v tom, aby tyto svátky slevil dle „oficiálního“ kalendáře. Ostatně právě tehdy – a ne o tomto víkendu – budou dva volné dny navíc.

Nad potokem vzejde měsíc

Závěrečný oheň Trapsavce (kvůli GDPR jsem radši vybral obrázek, kde není do ksichtů moc vidět) 😉

Následující text byl poslán do loňského (2018) Trapsavce, kde žádnou cenu neuhrál. Čemuž se ovšem nelze divit, anžto jde o příspěvek drzý a provokativní, tu správnou trampskou romantiku zamořující ne zcela romantickými jevy z okolního paďourského světa. Předchozí větu jsem mohl napsat konkrétněji – ale pak jsem řekl: radši ne, příliš rychle by vyšla najevo pointa onoho  ujetého rádoby příběhu. A tak možná něco více sdělím až ve vysvětlivkách a poznámkách níže pod samotným textem povídky.

Nuže, berete-li na vědomí to, že četba následujícího textu je možná toliko na vlastní nebezpečí a tomu, koho z něj trefí šlak, funus platit nebudu, můžete se do dílka začíst.

Jednu povídku jsem poslal i do letošního Trapsavce, ta je ovšem jiného charakteru. Navíc v propozicích soutěže je uvedeno, že dílo nemá být zveřejněno před vyhlášením výsledků. Takže prozatím je k dispozici ta loňská.

Před 25 lety zemřel Karel Kryl

Dne 3. března 1994 zemřel písničkář a básník Karel Kryl. Díval jsem se (2019-03-03 v 10.00) na blisty.cz, denikreferendum.cz, a2larm.cz, jakož i novinky.cz či idnes.cz, připomínku tohoto výročí jsem tam nenašel.  Proto tak činím aspoň já, byť nového k dotyčnému člověku asi už nemám co nového říci. Či napsat. Ostatně cosi jsem napsal už dříve. A tak zde odkazuji na uvedený starší příspěvek.

Nehodlám zde spekulovat o příčinách Karlovy smrti (kdopak ho k ní dohnal, že???). To, že se na ní podílelo jeho zklamání z polistopadového vývoje, samozřejmě nelze vyloučit, ale jednak to nelze nijak dokázat, jednak je to dost „laciné“ – aspoň tvrdit to s jistotou a používat to jako kyj na politické oponenty, které označíme za ty viníky (byť je přirozené, že to láká – to pokušení se zcela nevyhnulo ani mně, jak je vidět z těchto řádků, ale snažím se tomu vzdorovat).

Možná se jen vrtím k jeho Andělu. Jak jsem se již zmínil, Karel Kryl uváděl (například i při rozhovoru v jedné již nefungující hospodě na Dobříši 28. října 1991) jako místo, které ho k napsání písně inspirovalo, uváděl Veliké Chvojno, ve kterém stával barokní kostel, již v 60. letech 20. století značně zdevastovaný a v 70. letech 20. století zbořený. A jelikož toto místo uváděl nejen při tomto rozhovoru, dostalo se toto tvrzení i na obecní web Velkého Chvojna a následně i do Wikipedie.

Manželství jako mrtvá záležitost?

Nevěsta v Rivě del Garda (ilustrační foto)

Asi už s tím genderováním poněkud nudím, ale ony jsou k tomu důvody. Nejméně dva. Jedním z nich je pokračující kampaň Jsme fér, která usiluje o umožnění manželství i pro stejnopohlavní páry, tím druhým pak článek teologa a předsedy Social Watch v „České republice“ Tomáše Tožičky Manželství je mrtvá instituce. A myslím, že vzájemný vztah těchto dvou skutečností může být dobrým důvodem k nějakému pokecu. Možná trochu k polemice, trochu k přitakání. Pan Tožička sice nikde netvrdí, že vše je křišťálově jednoznačné, ale ono je vše možná o trochu složitější, než píše on.

Klinika dodýchala, ale…

Především se omlouvám všem, kdo zde čekali nějakou reportáž z udatné, leč nakonec marné, obrany Kliniky před exekutorem a jím najatou policií jednajícími v zájmu neméně udatných správců kolejnic (Správy železniční dopravní cesty), kteří ten barák získali i přesto, že k němu žádné koleje nevedou. Dokonce ani tramvajové (které mají v Práglu stejný rozchod jako většina železniční sítě, tj- 1435 mm). Ačkoliv jinak železnice patří k mým oblíbeným způsobům dopravy, zrovna toto (nejen toto) budu „soudruhům“ ze SŽDC vyčítat. Nicméně Kliniku jsem nebránil, z Práglu nejsa a v rachotě se tou dobou nacházeje.

Takže čekejte pokec nudný, neakční a víceméně teoretický.