Kalendář výročí a svátků na hippy.ru

 

Na webu hippy.ru (který je ovšem fyzicky umístěn v Holandsku a v Rusku je přístup na něj blokován Roskomnadzorem – dokonce byl nedávno v Rusku schválen zákon proti obcházení těch blokací, ale kdo chce a ví jak na to, nejspíš nějakou cestičku najde – jen bude oproti době před platností onoho zákona o něco složitější) se objevil docela kalendář některých někdy více, ale častěji méně známých svátků, z něhož by bylo záhodno aspoň něco ocitovat.

Nakonec jsem to přeložil celé (a respektoval i to, že ten kalendář začíná březnem a končí únorem) a necenzuroval, ačkoli vůči potratům mám určité výhrady (podle mě je to zlo, jen se lze ptát, zda jejich kriminalizace není zlem ještě větším; každopádně je lepší, pokud se potratům, či spíš jejich příčinám, předchází, třeba i kvalitní antikoncepcí, dostupností zzv. baby-boxů apod.). Možná je tam i trochu „přegenderováno“ 🙂 , jakkoliv proti rozmanitosti v této oblasti nic nemám (pokud jde o vzájemně odsouhlasené vztahy mezi dospělými partnery / partnerkami).

Ba Den Tibetu, který tam podle mě chyběl. jsem přidal. A k některým výročím přidal své poznámky

Reklamy

Zjednotení za mier / Společně za mír / United for Peace / Все за мир / Egységesen a békéért / Gemeinsam für den Frieden / Razem o Pokój

Následující výzva vznikla jako reakce na krajně nepříznivou mezinárodní situaci, která je jednou z nejhorších od skončení studené války v roce 1990. Originál vznikl v květnu 2015 převážně na Slovensku, jeho signatáři jsou však i některé české osobnosti, a to poměrně pestrého složení.

Přidávám odkaz na Rammelhof

Po duu Christoph und Lollo přibude do odkazů další rak-ouzké hudební seskupení. Totiž skupina Rammelhof z Vídně. Vlastně bych se měl omluvit, že jsem ten odkaz nezveřejnil už dřív (píseň, kvůli které mě kapela zaujala, je už pět let stará), ale co se dá dělat, když sdělovací prostředky tady v Čehúnistánu kulturu nejbližších sousedů „poněkud“ ignorují, a kdybych ve středu (2019-04-03) neposlouchal po Mezisíti cáhlovské rádio, nevěděl bych o ní dodnes. 

Nuže, oficiální web kapely se nachází zde: https://www.rammelhof.com/ . A ta písnička, kterou prostě nešlo přeslechnout? Tak ta je například tady:

Velikonoční přání 2019

Přeji touto cestou všem čtenářům, jakož i čtenářkám tohoto blogu co nejlepší prožití letošních velikonočních svátků. Vedle přání z obrázku samozřejmě přeji i zdraví, štěstí, soulad s okolím a vědomí sounáležitosti s celým vesmírem. Atd.

Obrázek je  zmenšen z důvodu úspory místa. Jako podkladový obrázek byl použit snímek závěru křížové cesty severovýchodně od Volar.

Drobná poznámka k tomu, proč sem uvedené přání již teď, když v kalendáři žádné Velikonoce ještě nejsou: letos nastal poměrně vzácný případ, kdy se výsledek „úředního“ výpočtu (https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDpo%C4%8Det_data_Velikonoc) liší od astronomické skutečnosti. Jarní rovnodennost totiž letos nastala dne 20. března ve 22.58 hodin. Březnový úplněk nastal o pár hodin později (čili astronomicky je už jarním úplňkem): 21. března 2019 v 02.43 hodin.  Z čistě astronomického hlediska tedy v době zveřejnění máme více než půlku Božího hodu (Velikonoční neděle) za sebou – a tudíž bych se měl omluvit spíše za pozdní zveřejnění. Čímž ale samozřejmě nikomu nebráním v tom, aby tyto svátky slevil dle „oficiálního“ kalendáře. Ostatně právě tehdy – a ne o tomto víkendu – budou dva volné dny navíc.

Nad potokem vzejde měsíc

Závěrečný oheň Trapsavce (kvůli GDPR jsem radši vybral obrázek, kde není do ksichtů moc vidět) 😉

Následující text byl poslán do loňského (2018) Trapsavce, kde žádnou cenu neuhrál. Čemuž se ovšem nelze divit, anžto jde o příspěvek drzý a provokativní, tu správnou trampskou romantiku zamořující ne zcela romantickými jevy z okolního paďourského světa. Předchozí větu jsem mohl napsat konkrétněji – ale pak jsem řekl: radši ne, příliš rychle by vyšla najevo pointa onoho  ujetého rádoby příběhu. A tak možná něco více sdělím až ve vysvětlivkách a poznámkách níže pod samotným textem povídky.

Nuže, berete-li na vědomí to, že četba následujícího textu je možná toliko na vlastní nebezpečí a tomu, koho z něj trefí šlak, funus platit nebudu, můžete se do dílka začíst.

Jednu povídku jsem poslal i do letošního Trapsavce, ta je ovšem jiného charakteru. Navíc v propozicích soutěže je uvedeno, že dílo nemá být zveřejněno před vyhlášením výsledků. Takže prozatím je k dispozici ta loňská.

Před 25 lety zemřel Karel Kryl

Dne 3. března 1994 zemřel písničkář a básník Karel Kryl. Díval jsem se (2019-03-03 v 10.00) na blisty.cz, denikreferendum.cz, a2larm.cz, jakož i novinky.cz či idnes.cz, připomínku tohoto výročí jsem tam nenašel.  Proto tak činím aspoň já, byť nového k dotyčnému člověku asi už nemám co nového říci. Či napsat. Ostatně cosi jsem napsal už dříve. A tak zde odkazuji na uvedený starší příspěvek.

Nehodlám zde spekulovat o příčinách Karlovy smrti (kdopak ho k ní dohnal, že???). To, že se na ní podílelo jeho zklamání z polistopadového vývoje, samozřejmě nelze vyloučit, ale jednak to nelze nijak dokázat, jednak je to dost „laciné“ – aspoň tvrdit to s jistotou a používat to jako kyj na politické oponenty, které označíme za ty viníky (byť je přirozené, že to láká – to pokušení se zcela nevyhnulo ani mně, jak je vidět z těchto řádků, ale snažím se tomu vzdorovat).

Možná se jen vrtím k jeho Andělu. Jak jsem se již zmínil, Karel Kryl uváděl (například i při rozhovoru v jedné již nefungující hospodě na Dobříši 28. října 1991) jako místo, které ho k napsání písně inspirovalo, uváděl Veliké Chvojno, ve kterém stával barokní kostel, již v 60. letech 20. století značně zdevastovaný a v 70. letech 20. století zbořený. A jelikož toto místo uváděl nejen při tomto rozhovoru, dostalo se toto tvrzení i na obecní web Velkého Chvojna a následně i do Wikipedie.

Manželství jako mrtvá záležitost?

Nevěsta v Rivě del Garda (ilustrační foto)

Asi už s tím genderováním poněkud nudím, ale ony jsou k tomu důvody. Nejméně dva. Jedním z nich je pokračující kampaň Jsme fér, která usiluje o umožnění manželství i pro stejnopohlavní páry, tím druhým pak článek teologa a předsedy Social Watch v „České republice“ Tomáše Tožičky Manželství je mrtvá instituce. A myslím, že vzájemný vztah těchto dvou skutečností může být dobrým důvodem k nějakému pokecu. Možná trochu k polemice, trochu k přitakání. Pan Tožička sice nikde netvrdí, že vše je křišťálově jednoznačné, ale ono je vše možná o trochu složitější, než píše on.

Klinika dodýchala, ale…

Především se omlouvám všem, kdo zde čekali nějakou reportáž z udatné, leč nakonec marné, obrany Kliniky před exekutorem a jím najatou policií jednajícími v zájmu neméně udatných správců kolejnic (Správy železniční dopravní cesty), kteří ten barák získali i přesto, že k němu žádné koleje nevedou. Dokonce ani tramvajové (které mají v Práglu stejný rozchod jako většina železniční sítě, tj- 1435 mm). Ačkoliv jinak železnice patří k mým oblíbeným způsobům dopravy, zrovna toto (nejen toto) budu „soudruhům“ ze SŽDC vyčítat. Nicméně Kliniku jsem nebránil, z Práglu nejsa a v rachotě se tou dobou nacházeje.

Takže čekejte pokec nudný, neakční a víceméně teoretický.

Aspoň v tomto smyslu má pravdu

Duhová (LGBT) vlajka před Starou radnicí v Linci (2018-07-01, tj. den po tamním nejteplejším dni v roce)

Kdo? A v jakém smyslu?

Inu, současný papež Jorge Bergoglio alias František. A k tomu, v čem má aspoň v nějakém (a v jakém) smyslu pravdu (podle mě například i v současné sžíravé kritice současné podoby kapitalismu), je potřeba nejprve uvést, o který výrok se jedná. Nechoďme tedy dlouho okolo horké kaše a sem s ním:

„Otázka homosexuality je velmi vážná, vyžaduje adekvátní rozlišování od samého počátku spolu s kandidáty, jedná-li se o tento případ. Musíme být nároční. Zdá se, že v našich společnostech je homosexualita téměř módní a tato mentalita jistým způsobem ovlivňuje také život církve.“ (citováno odtud: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/homosexualita-papez-frantisek-katolicka-cirkev-gayove-lesby-manzelstvi_1812021247_ado)

PF 2019

Všem čtenářkám i čtenářům tohoto blogu, jakož i všem jejich blízkým i dalekým, přeji vše nejlepší do nového roku 2019.

Obrázek je zde zmenšen; v plné velikosti jej lze najít v mraku (neboli anglicky v cloudu) ve složce https://cloud.mail.ru/public/6qe5/PaUy9fKRq (spolu s letošními velikonočními a vánočními přáníčky, a to včetně zdrojových kódů v xcf. které jsou editovatelné GIMPem).

Úryvek textu pochází z písně Поколение Дворников и Сторожей (Pokolení domovníků a hlídačů) od Borise Grebenščikova, která vyšla na albu Равноденствие (Rovnodennost) v roce 1987.

Píseň ve formátu mp3 lze stáhnout například zde: http://aquarium.lipetsk.ru/MESTA/mp3/1988_Ravnodenstvie/Track10.mp3

Text písně a jeho český překlad jsou níže (stejně jako odkazy na adresy, kde si lze píseň poslechnout)

Vánoční přání 2018

Všem čtenářkám i čtenářům tohoto blogu, jakož i jejich blízkým i dalekým, přeji vše nejlepší k letošním vánočním svátkům. Zoroastristům přeji vše nejlepší ke Dni Mithry, který připadá na 20. prosince, a všem samozřejmě i šťastné prožití zimního slunovratu. A konečně stoupencům víry Bahá’í vše nejlepší ke svátku Devatenáctého dne měsíce Šaraf (http://www.calend.ru/holidays/0/0/931/ kalendář Bahá’í se skládá z devatenácti měsíců po devatenácti dnech + 4 až 5 mezikalendářních dnů –https://cs.wikipedia.org/wiki/Bah%C3%A1%E2%80%99%C3%AD_kalend%C3%A1%C5%99).

Soubor v příloze je  zmenšen z důvodu úspory místa (není mi známo, jakou kapacitu schránky kdo z adresátů má). Protože Yandex svůj hosting fotek „poněkud vylepšil“ (kdo zažil, jak seznam.cz „vylepšil“ portál lide.cz, a představuje si to podle této změny, není příliš daleko od pravdy), přáníčko v nezmenšené podobě jsem tentokrát umístil do „mraku“ služby mail.ru, lze je najít v adresáři https://cloud.mail.ru/public/6qe5/PaUy9fKRq – a umístil jsem tam i „zdrojový“ soubor ve formátu xcf, který je editovatelný v GIMPu (takže pokud si někdo bude chtít stvořit přáníčko svoje vlastní, s pomocí GIMPu může, řekněme podle licence CC-BY; neboli prosím uvést původ díla, z něhož to bylo obšlehnuto – týká se to zejména té básničky).

Přidávám odkaz na duo Christoph & Lollo

Do odkazů na pravé straně tohoto blogu přidávám odkaz na písničkářské duo Christoph & Lollo (Christoph Drexler a Lollo (Lorenz) Pichler) z Vídně. Česká Wikipedie o nich cudně mlčí, německá se o nich zmiňuje – řekněme – středně obšírně, anglická stručně, norská rovněž. Jiné jazykové verze Wikipedie o nich zřejmě rovněž mlčí (nebo nejsou v pořádku odkazy přes interwiki – ale myslím, že spíš opravdu není na co odkazovat).

Přitom si myslím, že jejich písničky by mohly mít co říci. Pravda, je tu něco jako jazyková bariéra (meine Deutsche Sprache ist keine Deutsche Sprache), ale ta v domě mezisíťové není tak úplně nepřekonatelná. Stačí si najít někde v Mezisíti texty jejich písniček, ty rovnou prohnat nějakým tím mezisíťovým překladačem a to by v tom byl čert (ne-li přímo Lucifer), abychom neměli aspoň trochu ánung, o čem to ti dva pějí. Pravda, ty texty radši netahejte z jejich oficiálního webu – tam najdete skeny rukopisů, tedy přímo škrabopisů (odkaz na což se sice také dá do jazykového překladače zadat, ale troufám si tvrdit, že s nulovým výsledkem). Ale když trochu zabrousíte do nějakého vyhledávače (doporučuji duckduckgo.com, v případě, že budete hledat i na serverech v Matičce Rusi, též yandex.ru) a zadáte si „Christoph & Lollo – lyrics“ či tak nějak podobně, k textům v čitelné podobě se nějak dostanete. A pak hurá na strojový překlad (translate.google.com, translate.yandex.ru, možná ještě něco). Sice vám z toho vyleze něco jako – jak by řekl Karl May – „Massa Bobs’s češťyn“, ale k jakémus-takémus porozumění, o čem písnička je, to stačí.