Stop nenávisti + Výzva vědců

Jsem trochu pomalý, ale co se dá dělat, lépe pozdě, ale přece, než vůbec ne. Výzva Stop nenávisti totiž vznikla už 1. července 2015 pod dojmem demonstrace pořádané stranou Národní demokracie – Stop Bruselu, na níž se objevily šibenice (a kde policie klestila cestu těmto šibeničkářům na úkor hrstky sluníčkářů, kteří se pokusili šibeniční průvod blokovat). Pokračování textu

Rubriky: Politika a podobné jevy, Právo a spravedlnost (ne však stejnojmenná strana!) | Napsat komentář

Zjednotení za mier / Společně za mír / United for Peace / Все за мир / Egységesen a békéért / Gemeinsam für den Frieden / Razem o Pokój

Následující výzva vznikla jako reakce na krajně nepříznivou mezinárodní situaci, která je jednou z nejhorších od skončení studené války v roce 1990. Originál vznikl v květnu 2015 převážně na Slovensku, jeho signatáři jsou však i některé české osobnosti, a to poměrně pestrého složení. Pokračování textu

Rubriky: Oznámení, Politika a podobné jevy | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

Dnes první den procesu s „nebezpečnými teroristy“ z akce Fénix

Dnes, 2. srpna 2016, začíná u Městského soudu v Praze hlavní líčení s obviněnými v cause Fénix. Oč v této cause, která v prvních dnech vypadala (aspoň v mainstreamových médiích) jako zdařilý zátah proti rozvětvené teroristické síti, jde, asi nejpřehledněji (a místy i vtipně) popisuje článek od Ondry Slačálka na webu a2larm.cz. Doufejme, že páni soudci a dámy soudkyně vše řádně posoudí a právo a spravedlnost dopadnou lépe než v odvolacím soudním řízení s Igorem Ševcovem.

A to i přes to, že žaloba se bude snažit obviněné odsoudit aspoň za něco, když už se tolik investovalo do té vyšetřovací vazby a dalších nákladů s causou spojených. A krom toho tady jde o beztak už teď pošramocenou prestiž „protiextremistického“ oddělení naší udatné policie, o němž si moc lichotivého nemyslí asi ani ti kriminalisté, kteří mají za úkol chytat kapsáře v metru a tramvajích.

Aside | Posted on by | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Rozsudek nad Igorem Ševcovem – spravedlnost uhrála hubenou remízu

Tento můj příspěvek je samozřejmě subjektivní a vyjadřuje pouze můj názor.

A samozřejmě je poněkud opožděný – odvolací soudní líčení přece proběhlo už 20. července 2016. Jenže měl jsem toho na psaní vícero, hlavně ve svém „novoknínském“ blogu, protože právě probíhaly oslavy 830 let Knína. A kromě toho někteří čtenáři (o čtenářkách a čtenářatech nemluvě) nejspíš očekávají pokračování cestopisu z Rak-Ouzka, po jehož severozápadním okraji jsem se začátkem července tohoto roku poněkud potuloval. Pokračování textu

Rubriky: Politika a podobné jevy, Právo a spravedlnost (ne však stejnojmenná strana!) | Štítky: , , , | Napsat komentář

Z Oberhaidu do Kienbergu za čtyři dni a nějaké drobné – díl 02 – Kterak mě v Cáhlově deštík zastihl

Zpět na úvod a obsah: /2016/07/16/z-oberhaidu-do-kienbergu-za-ctyri-dni-a-nejake-drobne-dil-00-uvod-a-obsah/

Na předchozí kapitolu: 01. Kterak jsem se do Oberhaidu dopravil a pak do Rakous přešel

Křížová cesta nad Rainbachem - Ježíš usazen do vany, pardón, uložen do hrobky...

Křížová cesta nad Rainbachem – Ježíš usazen do vany, pardón, uložen do hrobky…

Je sobota 2. července 2016, asi čtvrt na dvanáct před polednem. Nacházím se u křížové cesty mezi Deutsch Hörschlagem a Rainbachem im Mühlkreis. Ve výklenkové kapličce – zdá se – usazují Ježíše do vany. Tedy ukládají do hrobky, ale podíváme-li se, kam jej pokládají, ono to fakt víc připomíná vanu než sarkofág (jistá paní Marie-Anne-Charlotte Corday d’Armont si sice myslela, že jde o totéž a chtěla si to ověřit na jistém panu Jeanu-Paulovi Maratovi, ale ani pro jednoho z nich tento pokus nedopadl dobře). Už proto, že na ležení je to fakt malé. Tak posadit se tam by šlo, ale lehnout? A co je to prosím vás za hrobku, když se v ní musí sedět? To se pak člověk ani moc nediví, že – aspoň podle evangelií – Ježíš odtamtud v neděli ráno vzal roha.

Každopádně sousoší křížové cesty pocházejí z Grödenu (italsky se to údolí jmenuje Val Gardena) v Dolomitech v Jižním Tyrolsku (jež se nyní nachází v Itálii), aspoň podle informační cedulky na konci toho bolestného putování Ježíšova (jemuž jen malou útěchou bylo vědomí, že se s tím křížem už nebude muset trmácet z Golgoty zpátky dolů).

Pokračuji směrem na Rainbach a pak na Cáhlov, o něco blíž k Linci. Teď mě ovšem drobet znepokojuje jedna věc: kudy tam dojít co nejpohodlněji a přitom nemuset šlapat E55. Těžko posuzovat, zda výraz „šlapat E55“ zní pikantněji v případě ženské či spíše v případě chlapa, ale to není ten hlavní důvod, proč se mi do toho právě dvakrát nechce – víc vadí ten provoz na rakouském pokračování této nejslavnější české silnice. Pokračování textu

Rubriky: Postřehy z cest, Reportáže | Napsat komentář

Z Oberhaidu do Kienbergu za čtyři dni a nějaké drobné – díl 01 – Kterak jsem se do Oberhaidu dopravil a pak do Rakous přešel

Zpět na úvod a obsah: /2016/07/16/z-oberhaidu-do-kienbergu-za-ctyri-dni-a-nejake-drobne-dil-00-uvod-a-obsah/

Víkend, po něm jeden pracovní den, z nějž se lze uvolnit, a pak dva po sobě jdoucí svátky si o nějaké to putování přímo říkaly – škoda tolik dní strávit doma. A tak již do páteční rachoty (1. července 2016) mě doprovázel můj batoh s cestovním vybavením, a když se čas naplnil, vyrazil jsem – jako už tolikrát – směrem na jih. Nádraží v Oberhaidu mělo být cílem mého železničního přesunu. Tedy převážně železničního, protože ještě předtím bylo zapotřebí dopravit se do Příbrami autobusem (v úseku Dobříš – Příbram koleje jaksi chybějí; ne, nikdo je nerozkradl, nikdy tam nebyly nataženy). A dál pak budu nějakou dobu – jak je mým zvykem – pokračovat pěšky.

Kam asi jdou postavy vysochané na začátku Lannovy třídy? Rozlišení obrázku není dostatečné, takže prozraďme, že na pracák - aspoň to hlásá malá cedulka u dveří. k nimž "zamrzlé" kroky postav míří.

Kam asi jdou postavy vysochané na začátku Lannovy třídy? Rozlišení obrázku není dostatečné, takže prozraďme, že na pracák – aspoň to hlásá malá cedulka u dveří. k nimž „zamrzlé“ kroky postav míří.

Dodejme, že během železniční části mého putování se konalo i jedno přerušení jízdy v Budějicích – mapa okolí Cáhlova, kam jsem také měl namířeno, dosud nebyla v mém vlastnictví, a přitom by byla potřeba. Takže pro ni. 325 Kč není zanedbatelná částka, ale na druhé straně jde o soubor dvou mapových listů – a to ještě kartografickým materiálem oboustranně potištěných – tedy rozsah pokrytého území odpovídá zhruba čtyřem českým turistickým mapám téhož měřítka (například těch z edice KČT). Na straně druhé tím pádem chybějí informace vlastivědného charakteru, které v případě českých turistických map bývají na rubu. Pravda, je tam přiložena i nějaká brožurka, ale ta pojednává o lučním kvítí rostoucím v dané oblasti (myslím, že pro mapy Waldviertelu a Mühlviertelu je použita v podstatě totožná brožurka, podrobněji jsem to ovšem nezkoumal). Ještě před nákupem oné mapy mě potkal člověk, který si mě pamatoval z letošního Trapsavce, a dal se se mnou aspoň na pár okamžiků do řeči.

Kromě toho se na hlavním náměstí (nám. Přemysla Otakara II.) zrovna nacházela menší výstava dokumentující proměny tohoto města v posledním zhruba století. Na panelech se nacházely dvojice snímků – vždy jeden historický a jeden novodobý – a to pokud možno z téhož místa. V některých případech byly takřka totožné (nepočítáme-li některé detaily a to, že novodobý snímek byl barevný a historický zpravidla černobílý), někde byly výrazné změny, ale pořád zde byly záchytné body, naznačující, že jde o totéž místo (například na Lannově třídě se hladina zástavby na několika místech zvýšila), někde šlo o snímky naprosto různé (a někdy nešlo z důvodů změn zachovat ani pravidlo focení z úplně téhož místa; týkalo se to hlavně  tzv. Starého Města severně až severozápadně od historického jádra, které bylo – s výjimkou kostela svatého Prokopa a přilehlého hřbitova – v podstatě nahrazeno novodobým sídlištěm, takže ani vedení ulic není zcela totožné. Pokračování textu

Rubriky: Postřehy z cest, Reportáže | Štítky: , , , , , , , , | Napsat komentář

Z Oberhaidu do Kienbergu za čtyři dni a nějaké drobné – díl 00 – Úvod a obsah

Severozápadní kout náměstí v Cáhlově

Severozápadní kout náměstí v Cáhlově

Ve dnech 1. až 6. července 2016 jsem podnikl menší výlet po vlastech pozemských, v tomto případě tak trochu českých a tak trochu rakouských, vystoupiv 1. července večer (kolem 19 hod.) z vlaku v Oberhaidu (Horním Dvořišti) a opět do jiného nastoupiv 6. července po ránu (kolem 08.15 hod.) v Kienbergu (Loučovicích).

Protože svůj minulý „cestopis“ jsem patlal řadu měsíců a ke konci to byla dost křeč (a dost otrava – pořád dělat na jednom předlouhém materiálu a nechat čtenáře, aby koukali do článku, který stále nebyl hotov (a přitom podle RSS kanálu jako by v blogu nic nepřibývalo, takže to vypadalo, že se tu nic neděje), tento materiál asi rozdělím do více dílů a budu zveřejňovat po částech – asi to tak bude lépe. Tedy doufám.

Kostel a kaple ve Svatém Petru u Cáhlova

Kostel a kaple ve Svatém Petru u Cáhlova

V seznamu níže pak budou přibývat jednotlivé kapitoly a v nich pak odkazy na tento společný obsah – aspoň v tomto okamžiku si to takto představuji.

Veřejnou dopravou (nejprve kousek autobusem a zbytek vlakem) jsem se dovezl do Oberhaidu, tedy hezky česky do Horního Dvořiště. Pěší část cesty jsem podnikl po trase Oberhaid (Horní Dvořiště) – Böhmisch Hörschlag (Český Heršlák) – Deutsch Hörschlag – Rainbach im Mühlkreis – Apfoltern – Labach (východní konec vesnice) – Sankt Peter – Freistadt (Cáhlov) – Sankt Peter – Waldburg – Harruck – Guttenbrunn – Oberdorf (horní konec Thierbergu) – Schenkenfelden – Bad Leonfelden – Brunnwald – Oberbrunnwald – Traberg – Obertraberg – Ahorn – Piberstein – Helfenberg – Untereben – Obereben – St. Stefan am Walde – Haslach an der Mühl – Hinterberg – Hörleinsöck – Rosenau (Rožnov) – Reiterschlag (Pasečná) – Sankt Thomas (Svatý Tomáš) – Vorder-Heuraffl (Přední Výtoň) – Lippen (Lipno nad Vltavou) – Kienberg (Loučovice). A odtud jsem opět použil z větší části veřejnou dopravu – pouze závěrečný úsek Dobříš – Nový Knín jsem opět musel absolvovat pěšky, protože spojení o svátcích je zde prachmizerné (například přímé autobusové spojení Dobříš – Nový Knín neexistuje vůbec).

Potud tedy předběžný a velmi stručný popis cesty, jednotlivé kapitoly – o tom, co jsem na cestě viděl a co jsem tam zažil – budou následovat (doufejme) postupně.

Obsah

  1. Kterak jsem se do Oberhaidu dopravil a pak do Rakous přešel
  2. Kterak mě v Cáhlově deštík zastihl
  3. …a další – zatím nenapsáno

 

Rubriky: Postřehy z cest, Reportáže | Štítky: , , | Napsat komentář

Martin Ignačák přerušil hladovku, ale…

Martin Ignačák, omezovaný na svobodě už od 28. dubna 2015, tedy již téměř 14 měsíců, přerušil hladovku, kterou vyhlásil 9. června 2016 (zprávu Antifénix zveřejnil 22. června, takže předpokládám, že k samotnému přerušení hladovky mohlo dojít snad o den dříve).

Připomeňme si, co v době vyhlášení hladovky Martin I. požadoval – cituji:

  • …Hladovku neukončím, dokud bude tento nesnesitelný stav přetrvávat a dokud nedojde k okamžité nápravě v těchto ohledech:
    • Okamžité stažení lživého záznamu o mé sestře podaného R. Šlachtou.
    • Okamžité zastavení všeho nezákonného a protiprávního sledování, šikanování a zastrašování mé rodiny, mých přátel a jejich rodin.
    • Okamžitá náprava stravy ve Vazební věznici Praha-Pankrác.
    • Opětovné a nezávislé přezkoumání mého propuštění z vazby za následných přijetí slibů a návrhů z mé strany a za nahrazení vazby jinými opatřeními.

Zda byly všechny citované body splněny, si netroufám tvrdit – spíš bych k tomuto byl skeptický; o úředním šimlovi, který by vyhrál Velkou pardubickou, fakt nevím.

Ale něco se přece jen stalo: pan Šlachta balí kufry. Možná že příčinou přerušení Martinovy hladovky bylo právě to.

Vítat to či být nespokojen? lze se ptát. Z hlediska páně Šlachtovy role v cause Fénix snad platí to první – nebo snad hrozí, že jej nahradí někdo ještě horší?

Ty, kdo se bojí, že pan Šlachta byl „uklizen“, aby se učinila přítrž vyšetřování těch caus, jež zasahují do horních pater politické scény, chápu. Protože to, co předváděl jistý „pan Čistý“ s jednou dámou, jež „dřela jako kůň“, samozřejmě budí vášně v „podhradí“, zejména u těch, kteří si tak hlasité až halasné mlaskání opravdu, ale opravdu nemohou dovolit. A představit si, že nabovové a nabobky (Nebo snad správě přechýlený tvar zní „nabobyně“??? Ach, ta genderová korektnost…) si budou dále beztrestně mlaskat, zatímco chudák musí lézt do kontejnerů pro to, co tam odložili ti šťastnější, opravdu není příjemné. Kdyby se tak i na tyhle pyšné, na ty dosud beztrestné, na ty, kdo tak rádi pijí víno a kážou vodu, přece jen našlo něco, zač by se za nimi zavřela řádně zamřížovaná dvířka… A nyní má být ten, kdo se zdál být ztělesněním onoho nastolení pořádku, vyštípán, vystrnaděn, odsunut, vyhnán?!

Jenže! Nepokoušel se kdosi pana Nečase a paní Nečasovou, dříve Nagyovou, dostat před soud už dříve? A jak to dopadlo? Pokud vím, nakonec byli obžalovaní po nějakých peripetiích osvobozeni. Byl podplacen soud či naopak zfušováno vyšetřování?

Jenže možné je i to, že důkazy jednoduše neexistují, a to buď proto, že aktéři byli zatraceně opatrní, nebo dokonce to, že to, co tehdejší premiér s paní tehdy ještě Nagyovou prováděli, je sice hodně velké chucpe, nicméně žel nenaplňuje skutkovou podstatu žádného z činů, které jsou uvedeny v Trestním zákoníku včetně příslušného ocenění pobytem se státním zaopatřením. A co když se vyšetřovatelé pokoušejí ty důkazy získat ber kde ber jako jiní vyšetřovatelé v cause Fénix?

Aspoň něco vyčmuchat, aspoň za něco je popotahovat, ať lid vidí a chová iluze, že naše spravedlnost je dokonale spravedlivá a svými chapadly dosáhne i do horních pater naší politické reprezentace.

A třeba už jde o něco podobného i v celé té povedené cause zvané Fénix. Aspoň něco na ty obžalované najít. Aspoň to zatracené sprejerství, jako to narafičili – ne právě přesvědčivě – na Igora Ševcova. Aby našli aspoň něco, za co by ho šlo odsoudit aspoň na takovou dobu, jakou už strávil v té vyšetřovací vazbě – aby mu nebylo nutno vyplácet těžké odškodné za neoprávněné věznění.

Nebýt toho, že kvůli té zoufale upachtěné snaze udělat si čárku v seznamu úspěšných zásahů proti rozrůstající se hydře terorismu a extremismu sedí již čtrnáct měsíců ve vyšetřovací vazbě člověk, který nic špatného neudělal (nepočítáme-li to, že to, co chtěl skoulet s těmi statečnými agenty, protože podle uniklých informací zřejmě tušil, že má co do činění s chlupatými, asi nezvládl zcela dokonale), byla by to vlastně fraška, pod jakou by se Agatha Christie sice styděla podepsat, ale takový Jaroslav Hašek asi ne, protože tohle byla „jeho parketa“.

Zkrátka myslím, že pokud pan Šlachta bude od policie vyexpedován (třeba i na jednosměrnou kosmickou výpravu na Mars), žádná velká tragédie to pro tuto planetu nebude. A možná by to chtělo kompletně vyměnit (a třeba také poslat na Mars) i ty pány, co mají na svědomí Fénixe. A náhrady uvězněným za měsíce bezdůvodně strávené ve vazbě nechat uhradit je. Myslím, že tu jsou od toho, aby nás teroristů zbavovali, a ne od toho, aby nám nové vyráběli.

P. S.

Zajímavý námět, jak si lze počínat v případě policejního předvolání, je uveden zde: https://zeleny.noblogs.org/post/2016/06/23/kdo-mi-zaplati-nepodani-vysvetleni/ – článek byl převzat i Antifénixem.

A zajímavé je i toto: https://zeleny.noblogs.org/post/2016/06/24/je-zlata-palfiova-novou-reinkarnaci-adolfa-hitlera/ – něco o tom, jak kvalitní osobnosti statečně střeží naši stále ještě mladičkou (ano, po více než 26 letech pořád ještě mladičkou) a křehoučkou demokracii.

Rubriky: Úšklebky, Politika a podobné jevy, Právo a spravedlnost (ne však stejnojmenná strana!) | Napsat komentář

Nejbližší vystoupení v srpnu 2016

Nejbližší vystoupení (nikoli z €U; spíš bych rozpustil NATO) bych měl mít

  • na festiválku Zázračná planeta Země v Bečově nad Teplou (Petschau) v sobotu 6. srpna 2016 (zde lze počítat zhruba s hodinkou vystoupení) a potom
  • na Kozím mejdanu v Milkovicích (u Starých Hradů, poblíž Libáně) 20. srpna 2016 (jak dlouho tam budu hrát, je vždy otázkou, na niž odpověď předem neexistuje).

Přesné časy mi nejsou známy – zejména na Kozích mejdanech není předem určeno v podstatě nic.

Pár písniček možná zazpívám i na neformálním posezení po demonstraci před ruskou ambasádou v Praze 7. července. Ale těch by mělo být opravdu jen pár (dvouhodinové vystoupení, jaké jsem měl 29. dubna 2016 v plzeňské Unitarii, zde opravdu nehrozí) – přece jen jde o pracovní den předcházející jinému pracovnímu dni. Ale uvidíme.

Rubriky: Oznámení | Štítky: , , , , , , , , , | Napsat komentář

Článeček o putování v srpnu 2015 (konečně!) hotov

Novodobý kromlech ze starých menhirů (přestěhovaných na Šumavu z Krušných hor) u Volar (Wallern)

Novodobý kromlech ze starých menhirů (přestěhovaných na Šumavu z Krušných hor) u Volar (Wallern)

Článeček o srpnovém putování na Šumavu, jehož první kousek byl v tomto blogu uveřejněn 29. října 2015, se konečně dostal do jakž takž hotové podoby. (Uff! – pokud vás náhodou právě smetlo nečekamné zemětřesení, to mi spadlo rovnou několik šutráků s obavami, že ho nedodělám, ze srdce. Upřímnou soustrast Vašim pozůstalým…) Tedy aspoň já jej tímto okamžikem za jakž takž hotový považuji, a nenajdu-li v něm nějakou vážnou pravopisnou či věcnou chybu, nemám v úmyslu už do něj zasahovat.

Pro ty, kdo se do něj chtějí znovu podívat, mám jen jedno varování: je v něm v několika galérkách, tedy fotogalerií, něco přes dvě stovky fotek – je tedy možné, že se bude načítat poněkud déle.

A snad někdy přihodím pár zmínek o dalších cestách. Co takhle krajina mezi Čavisovem a Velkou Bystřicí? Není to tam také docela hezké? I když i tam se najdou nějaké ty jizvy, jež tam zanechaly jizvy různých dob.

Omlouvám se za tak pomalé psaní, ale prostě toho mám trochu víc…

Rubriky: Postřehy z cest | Štítky: , | Napsat komentář

Hladovka Martina Ignačáka

POZOR, AKTUALIZOVÁNO 2016-06-05! (Dodatečně doplněné pasáže jsou v článku řádně označeny.)

Již třináct měsíců ve vazbě držený Martin Ignačák zahájil v pátek 27.05.2016 (tedy již před týdnem, v době, kdy já jsem jel na vyhlášení výsledků 42. ročníku Trapsavce) protestní hladovku.

Aktualizace 2016-06-05: Martin I. hladovku v extrémní „suché“ podobě (tj. včetně odmítání tekutin) ani jinou dosud nezahájil – ale je připraven ji zahájit v okamžiku, kdy obdrží rozhodnutí soudu o prodloužení vazby (to soudními kuloáry tajemně bloudí a obviněnému Martinu I. se do rukou dosud nedostalo). Vysvětlení, proč „byl poplach spuštěn předčasně“ (a tudíž dříve vydaná informace o zahájení hladovky nebyla pravdivá), je v článku Vysvětlení okolností Martinovy hladovky na webu antifenix.noblogs.org. Jeho sestra ovšem už hladovku vyhlásila a Martinova hladovka stále ještě hrozí.

Pokračování textu

Rubriky: Politika a podobné jevy, Právo a spravedlnost (ne však stejnojmenná strana!) | Štítky: , , , , , , , , , , , , , | Napsat komentář

Uprchlík

Sem uprchlíkem. Řadu let už tady
vo azyl škemrám. Zkoušim z vočí číst
přijetí, strach, či třeba nenávist
a možná tohle všechno dohromady.
Nač stěžovat si? Eště mám co jíst
a sem tam řek bych dobrý kamarády.
V paměti leccos: bolesti i zrady,
ale i kouzlo navštívenejch míst.

Sem uprchlíkem. Kde se to teď cení?
A jak to bylo, dyž sem roha bral?
V paměti díra. Prej sem děsně řval
a dlouho sem pak nebyl k utišení.
Moct se tak vrátit… Fakt bych si to přál?
Co na tom, že to tady nafurt neni
a nedočkám se ani zdůvodnění,
až vyhostěj mě zase vo kus dál.

Při cestách kytky. Jindy zase zvratky,
dost vobčas hroznejch, jindy krásnejch chvil.
Nad horkou cestou třepetá se cíl…
I moje štěstí je tak trochu vratký.
Jak je to dávno, co sem vyrazil…
Jedno vim jistě: neni cesta zpátky.
Sem uprchlíkem z lůna vlastní matky
a v tomhle světě žádám vo azyl.

(napsáno v únoru 2016 a koncem uvedeného měsíce zasláno do Trapsavce)

Rubriky: Poezie a veršotepctví, Tvorba | Štítky: , , , | Napsat komentář